SYSTÉM SAMOŘÍZENÍ

pro HABER 660C4, HABER 800C4, HABER 32C4, HABER 34C4
Obsah:
1. Hrozby při plavbě po větru při silném větru na typické plachetnici s vnějším balastem.
2. Hrozby při plavbě proti větru na typické plachetnici s vnějším balastem.
3. Směrová stabilita – osobní zkušenost.
4. Směrová stabilita - role doplňkových výklopných ploutví.
5. Přídavné prvky lanoví zvyšující schopnosti HABERu 800C4 při oceánské plavbě.
6. Charakteristika stability HABERu 800.
7. Porovnání vlastností typu HABER 800C4 s typickou plachetnicí s vnějším balastem – závěry.

1. Hrozby při plavbě po větru při silném větru na typické plachetnici s vnějším balastem.

Typická jachta s vnějším balastem má kladný moment vzpřímení až do úhlu náklonu přibližně 130° - 140°. V případě převrácení zůstanou jachty tohoto typu v této poloze, protože dosahují záporných hodnot vyrovnávací páky.
Aby se taková jachta dostala zpět do polohy kýlem dolů z náklonu 180°, musí přijít impuls zvenčí (např. další zásah vlny s dostatečnou energií), tento impuls ji nakloní do úhlu menšího, než je úhel odpovídající vyrovnávacímu ramenu s hodnotou 0 (menší než 130° - 140°) směrem ke kladným hodnotám tohoto ramene. Viz obr. 4.
Nepřiměřené vychýlení může nastat při plavbě po zvlášť vysokých a strmých vlnách. Typické plachetnice s vnějším balastem plující po větru jsou obzvláště citlivé na potenciální převrhnutí. V zadobočním větru při pohybu dolů po vlně má loď tendenci k oblouku, což je způsobeno jednak vzestupem zádi a vlnami, které ji zasahují, a také současným nakloněním lodi k závětrné straně. To způsobuje zrychlení jachty na přední straně vlny a otočení zádě, což v důsledku vede k otočení jachty směrem k větru a přesunutí středu těžiště tlaku na plachtách. Toto přemístění zase zvyšuje horizontální vzdálenost (páka přitahuje jachtu nahoru "r") mezi těžištěm tlaku větru na plachtách (složka F síly P pracující dopředu) a těžištěm odporu trupu ve vodě (síla R pracuje dozadu). Výsledkem je kombinovaná síla, která vede jachtu na návětrnou stranu. Vlivem těchto sil loď změní směr (vyostří) k větru a vlně, ale částečně si zachová i předchozí směr - loď si na nějakou dobu "pamatuje" svůj původní směr. Dojde k efektu "podražení" – táhnutí jachty za plochu balastové ploutve (viz obr.1.1). Jachta nemůže klouzat s větrem (bokem), protože povrch balastové ploutve vytváří hydrodynamické zvedání a boční odpor.
Dynamika tohoto procesu je významným faktorem, který se těžko měří. Také způsobuje hromadné odstředivé síly v lanoví stěžně, které zvyšují vychýlení a následně jachtu nadzvedávají. Tomu se lze vyhnout díky včasnému vyrovnání sil kormidlem před vlnou, nebo když vlna začne zvedat záď. Pokud je reakce na příchozí vlnu zpožděná (nebo je-li vlna obzvláště nebezpečná), bude se jachta posouvat blíže na směr větru a obrátí se stranou na vlnu. Jachta má v tuto chvíli značnou rychlost. Může být hodně nakloněna tou stranou, která čelí vlně, může mít stěžeň položený na vodu nebo se může v určitém případě při prorážení skrze vlnu i převrátit.
Zpožděná reakce může být způsobena únavou nebo chybou v předvídání zvláště nebezpečné vlny. Díky neobvykle velké a strmé vlně se jachta může převrátit. Typická plachetnice s vnějším balastem se může sama narovnat pouze tehdy, pokud ji jedna z příchozích vln přiměje naklonit se zpět, než nastane kladný moment vyrovnání (viz obr. 4).
Převrácení tohoto typu (úplné převrácení) stejně jako převrácení na bok (také při plavbě po větru – s větrem v zádech) může způsobit ztrátu stěžně nebo vážné poškození lanoví a dalších částí. V okamžiku, kdy stěžeň narazí na vodu, objeví se síly připomínající rázové síly. Lanoví se napíná - jedná se o násobek pravidelného napínání způsobeného prací plachet. Pokud je stěžeň vysoký, pak je to obzvláště nebezpečné - lineární rychlost vrcholu stěžně je přímo úměrná druhé mocnině vzdálenosti od osy otáčení jachty během převrácení. Kratší stěžeň je bezpečnější.
Typická plachetnice s vnějším balastem může být v pozici bokem k větru také v případě ztráty kontroly nad jachtou v důsledku poškození řídícího zařízení. Nejčastější příčinou poruchy řídicího zařízení je jeho přetížení během déle trvajícího a silového vyrovnávání při plavbě v zadním kurzu a po vlně.
Obrázek 1.1: Zvedání a efekt „podražení" při plavbě po větru v silném větru na typické jachtě s vnějším balastem
Obrazek 1.1..jpg

2. Hrozby při plavbě proti větru v silném větru na typické plachetnici s vnějším balastem.

Během plavby proti větru v bouřkových podmínkách se vyskytuje řada jevů, které v extrémních případech mohou způsobit, že na typické plachetnici s vnějším balastem nebude možné stoupat. Dokud síla větru dovolí použít nejmenší bouřkovou plachtu a kosatku, bude jachta, co se plachet týče, dobře vyvážená a bude možné plachtit proti větru. Zvyšující se silou větru se však může povrch obou plachet jevit jako příliš velký. Kormidelník se pak musí rozhodnout, kterou z plachet stáhnout.
Pokud se rozhodne nechat jen bouřkovou plachtu, bude ve srovnání s vytaženou kosatkou jachta poháněna méně efektivní plachtou. Dále bude kormidelník nucen velmi silně vyrovnávat kormidlem, aby zabránil zvedání jachty, což zároveň sníží schopnost udržet kurz, a tudíž zvýší odklon od kurzu. Může se ukázat, že není možné plout proti větru jinak než částečným vyostřením nebo bokem na vítr. Vezmeme-li v potaz odklon od kurzu, může se ukázat, že jachta nedosáhne výšky a bude tažena k návětrnému břehu.
Pokud kormidelník stáhne bouřkovou plachtu a ponechá kosatku, bude se rychle jedoucí jachta držet v kurzu po návětrné straně, dokud se nestřetne s vlnou. Pokud se tato situace zopakuje několikrát po sobě nebo pokud jedna z vln bude hodně silná, jachta ztratí svou rychlost a dostane se do polohy bokem k vlně. Tah plachty bude příliš velký na to, aby jachta mohla držet kurz při malé rychlosti (po zpomalení kvůli vlnám) a v důsledku toho se příď posune směrem k bočnímu větru. Aby mohla jachta dosáhnout vyšší rychlosti, kormidelník bude muset povolit kosatku a jakmile jachta zvýší rychlost, bude muset jachtu vyostřit proti větru a sbalit plachtu. Pokud kormidelník najde cestu mezi hřebeny vln, bude moci plachtit proti větru. Nicméně v okamžiku, kdy cestu mezi hřebeny vln nenajde, jachta bude jednou z vln zasažena. Ztratí rychlost a kormidelníkovi zůstanou jen omezené možnosti. Pokud po prvním nárazu vlny přijdou další, jachta se znovu dostane do polohy bokem k větru. Opakování takové situace povede k vyčerpání posádky. Jachta nemusí dosáhnout výšky a může být větrem vedena z kurzu.
Základní problém je ten, že taková jachta potřebuje k plachtění proti větru značnou rychlost, a proto i velkou rychlostí naráží na vlny. Vzdálenost mezi těžištěm plachty a středem bočního odporu je příliš velká a jachta, zasažená příchozí vlnou, zpomaluje a pak se díky vlně otáčí bokem na vítr. Poměrně vysoká rychlost nezbytná k udržení jachty proti větru vystavuje jachtu při úderech vln velké zátěži. To může vést k poškození. Jiný nebezpečný okamžik nastane, když je jachta nastavena bokem k příchozím strmým vlnám. Rychlost jachty je pak příliš malá a jachta samotná se stává obtížně ovladatelnou. Vlna, která v takovém okamžiku na loď narazí, může způsobit velké škody. V poloze bokem k vlně může být jachta vlnou značně nakloněna, položena stěžněm na vodu nebo za určitých okolností i převrácena.

3. Směrová stabilita – osobní zkušenost.

Asi před 24 lety jsem se vracel z prázdninové plavby na jezeru Ježiorak do Gdaňsku na Karolince s kabinovou jachtou s výklopnou ploutví (5,75 m) s velmi malým ponorem. Jachta neměla žádný vnitřní balast a byla převrhnutelná. O týden dříve jsme se plavili v typicky vnitrozemských podmínkách, ve vysoce proměnlivém větru vanoucím z rychle se měnících směrů. Všechno to bylo velmi příjemné, ale brzy mi začala chybět otevřená voda a stabilní vítr. Rozhodli jsme se tedy plavit do Vistulské laguny (Zalew Wiślany) východně od Gdaňsku. Plul jsem na zadobok od ústí řeky Elbląg až k místu, kde se vlévá do řeky Nogat. Vítr poměrně rychle zesílil z 3B na 7B. Moře se začalo vzdouvat a divoce házelo lodí. Plachtění se stávalo stále obtížnější a tak jsem zvedl výklopnou ploutev téměř kompletně. I tak bylo obtížné udržet jachtu v zadobočním kurzu.
Náročné podmínky stále zvyšovaly nebezpečí situace - musel jsem tedy snížit plochu plachet. Namířit přímo do větru a stáhnout hlavní plachtu bylo jednoduše nemožné a představovalo by to reálnou hrozbu převrhnutí. Jedinou možností bylo stáhnout přední plachtu. Společník na lodi neměl s plachtěním žádné zkušenosti. Vysvětlil jsem mu, jak kormidlovat jachtu, chvilku jsem ho pozoroval, abych se ujistil, že je schopen vést loď bezpečně, a odešel jsem z kokpitu. Musel jsem se však rychle vrátit, abych zachránil loď v situaci, kdy se schylovalo k okamžitému přehození ráhna na druhou stranu. Znovu jsem příteli vysvětlil těžkosti řízení v těchto podmínkách a pokusil jsem se napodruhé stáhnout plachtu. Po čtvrtém pokusu se to konečně povedlo. Podařilo se nám stáhnout přední plachtu a přežili jsme!
Na tu neuvěřitelnou zkušenost jsem nikdy nezapomněl a od té doby mě vždy provázela při plavbách. Tato vzpomínka mě přiměla přemýšlet o bezpečné jachtě s malým ponorem, na které se dá plavit jeden den po vnitrozemských vodách a následující den na Baltském moři a dál.
Prvním krokem bylo zajištění dostatečné stability. Stability je možné dosáhnout vhodnou hmotností vnitřního balastu, která splňuje požadavky klasifikační společnosti.
Dalším problémem byla směrová stabilita – myšlenka na to mě nikdy neopustila. Na další mnou zhotovenou loď Zośka 6,7 m jsem navrhl a vyrobil záďovou výklopnou ploutev, která se dá snadno zvednout. Kvůli nedostatku času a správné motivace bezprostředně poté jsem ji však sám neinstaloval ani netestoval. Brzy poté, co jsem tuto výklopnou ploutev navrhl, ji můj přítel Zbyszek Gołębiewski použil na svém Chochliku (7,5 m), na kterém odplul z Gdaňsku do Kielu. Během plavby poprvé záďovou výklopnou ploutev použil při zadobočním větru 8B a byl naprosto nadšený výkonem jachty. Došel k přesvědčení, že záďová výklopná ploutev umožňuje mnohem bezpečnější a pohodlnější plavbu ve velmi obtížných námořních podmínkách.
V té době jsem se podílel na návrhu a výstavbě Absolwenta 900 (9 m) - oceánské jachty s výklopnou středovou ploutví. V závěrečné fázi příprav na zkoušky na moři v říjnu 1994 jsem si vzpomněl na své předchozí zkušenosti se směrovou stabilitou. Vzhledem k významnému rozdílu v konstrukci a vybavení jsem nemohl použít záďovou výklopnou ploutev, takže jsem vymyslel jiné řešení - dvě stabilizační výklopné ploutve upevněné na zrcadle. Byly zavěšeny a připevněny k zdvihacím lanům, která umožňovala jejich snadné zvedání z vody v půlkruhovém pohybu. Během testů v Gdaňském zálivu předčily výsledky všechna moje očekávání. Vítr vál z Botnického zálivu, vlna přicházela z otevřeného moře do Gdaňského zálivu a rychle se zvedala. Zpočátku dosahoval vítr stupně 5-6B, ale rychle se zvýšil na 8-9B. Loď byla na zadobočním kurzu s vlnami vysokými od 3 do 4 metrů. Jachta byla vybavena přední plachtou a plochou hlavní plachtou zrefovanou na prvním refu. Po spuštění výklopných ploutví na zrcadle do vody a zvednutí hlavní výklopné ploutve dosáhla jachta samořízení a plula rychlostí až 8 uzlů. Takhle jsme se plavili po dlouhou dobu, aniž bychom se dotkli kormidla. Vítr foukal tak silně, že jsme během kotvení v přístavu v Gdyni museli použít naviják, abychom jachtu mohli uvázat k molu. Následující den jsme se vraceli zpět do Górki Zachodnie, když asi 1 míli před cílem začal posilovat vítr, jachta se výrazně naklonila a začala se stáčet do větru. Po spuštění závětrné výklopné ploutve do vody se zvýšil náklon, ale tendence jachty k přetáčení úplně zmizela. (Posádku lodi Absolwent tvořili Tadziu Świst, Stefan Ekner, Wojtek Kuczkowski, Józek Głębocki, Grzegorz Szczepański, Wiesiu Teska a já.)
7. prosince 2005 jsem měl možnost plavit se na HABERu 800 na Jaderském moři ve Slovinsku. Foukala Bora (místní vítr, který sestupuje z hor) síly až do 4-6B. Vítr vál v poryvech, občas dosáhl stupně 5B a během tří minut zpomalil na 1B, aby vzápětí po pouhých pěti minutách posílil na 6B a vál takto 1 nebo 1,5 hodiny. Připevnili jsme dočasnou verzi jedné ze záďových výklopných ploutví z Absolwenta do zrcadla HABERu 800 (kvůli nedostatku místa na zrcadle jsme nemohli připevnit druhou ploutev). V rozsahu kurzů od 45 ° do 65 ° až 70 ° na vítr bylo dosaženo plného samořízení a výrazně se vylepšilo směrování. Kormidlo bylo volné. Na boční vítr a zadobok bylo zapotřebí malé pomoci kormidelníka, což obnášelo jen občasnou obsluhu kormidla. (Posádku během testu tvořili Urban Rybak, Rolland Rühl a já.)
HABER 800 má dlouhý a mělký kýl, aby bylo zajištěno samořízení na zadobok, museli jsme zvětšit plochu záďových výklopných ploutví (s ohledem na naše zkušenosti během testů na Jadranu v prosinci 2005).

4. Směrová stabilita – role doplňkových výklopných kýlu

Haber 800C4.jpg
Pohled na podvodní část jachty HABER 800C4 se všemi spuštěnými výklopnými kýlmi
ruky hore.jpg
Plná rychlost a plná směrová stabilita.
Obrázek 1.2: Vztah mezi rovnováhou plachet a směrovou stabilitou
Obrazek 1.2..jpg
Vztah mezi vyrovnáním plachet a směrovou stabilitou.
Tři typické stavy vyvážené plachetnice ve vztahu k síle větru (za předpokladu, že plachty jsou stejné ve všech stavech) jsou uvedeny na obrázku 1.2:
A - jachta odpadá: lehký vítr, jachta plachtí bez naklánění
B - jachta udržuje kurz: stav vyrovnaného kurzu: střední síla větru, mírné naklánění
C – jachta vyostřuje: silný vítr, značné naklánění
Hlavní body a předpoklady:
- vyklopení všech ploutví je hladce přizpůsobeno v rozsahu od 0 do 100% plochy každé z nich

- výtah všech ploutví je ovládán z kokpitu

- při příjezdu do přístavů a manévrování musí být všechny další výklopné ploutve zvednuty (hlavní ploutev musí zůstat spuštěná), protože je těžké náhle změnit směr jachty s doplňkovými výklopnými ploutvemi v dolní poloze. Při změně směru jachty s doplňkovými výklopnými ploutvemi v dolní poloze je nutné při ovládání kormidla používat velkou sílu a poloměr otáčení je mnohem větší

- je možné kdykoli zvednout doplňkové výklopné ploutve a plavit se "ručně" nebo použít autopilota
Provoz výklopných ploutví na HABERu 800C4:
HABER 800C4 je vybaven 4 výklopnými ploutvemi: standardní hlavní výklopnou ploutví, příďovou výklopnou ploutví a dvěma posuvnými zadními výklopnými ploutvemi.
Obrázek 2: HABER 800C4 s doplňkovými prvky lanoví.
Obrazek 2..jpg
Výklopné ploutve mají zlepšit směrovou stabilitu na všech kurzech a také dosáhnout samořízení na kurzech od ostře proti větru přes boční a zadoboční až po vítr v zádech.
S vhodnou volbou plachet s ohledem na kurz a sílu větru a s vhodným nastavením výklopných ploutví ovlivňujeme vzdálenost mezi těžištěm plachet a těžištěm bočního odporu trupu („a" na obrázku 1.2). Navodíme tak stav úplné stability kurzu. Rozložení plochy bočního odporu na větší počet výklopných ploutví umožňuje jachtě udržovat plnou stabilitu kurzu v celém rozsahu rychlostí větru. Při změně síly větru o 1 B (nahoru nebo dolů) se jachta plaví správně. Odchylky od kurzu jsou malé.
Návrat k optimálnímu kurzu, když se síla větru stabilizuje na nové úrovni (např. o 1 B více), si žádá malou změnu nastavení jedné z ploutví.
Systém je snadný, rychlý a praktický i při krátkých vzdálenostech. Po dosažení základních zkušeností (2 dny běžné plavby) stačí 15 vteřin k dosažení předběžné směrové stability. V případě silného větru se během dalších 20 vteřin dosáhne plné stability. Při slabém větru je zapotřebí přibližně 1 minuta.
Dosažení samořízení v plachetním kurzu ostře proti větru (45° - 50° k větru)
Abychom dosáhli samořízení v plachetním kurzu ostře proti větru:

- vybereme plachty odpovídající síle větru v tomto plachetním kurzu a správně je nastavíme
- přizpůsobíme výklopné ploutve.
Slabý vítr - od 0.5 do 2 B:
- vytažené plachty: hlavní a přední plachta
- hlavní výklopná ploutev zcela spuštěna
- zadní výklopné ploutve spuštěny, jedna nebo dvě podle bodu dosažení směrové stability

nebo:

- vytažené plachty: hlavní plachta, přední plachta a genoa (lanoví Cutteru)
- příďová výklopná ploutev zcela spuštěna
- hlavní výklopná ploutev zcela spuštěna
- zadní výklopné ploutve spuštěny, jedna nebo dvě podle bodu dosažení směrové stability
Poznámka: reakce jachty na úpravu plachet a výklopných ploutví při slabém větru může být pomalá a je zapotřebí trpělivosti. Čím slabší vítr, tím více trpělivosti.
Střední vítr – od 3 do 4 B:
- vytažené plachty: hlavní a přední plachta
- hlavní výklopná ploutev zcela spuštěna
- zadní výklopné ploutve spuštěny, jedna nebo dvě podle bodu dosažení směrové stability

nebo:

- vytažené plachty: hlavní a přední plachta a genoa (lanoví Cutteru)
- příďová výklopná ploutev zcela spuštěna
- hlavní výklopná ploutev zcela spuštěna
- zadní výklopné ploutve spuštěny, jedna nebo dvě podle bodu dosažení směrové stability
Silný vítr – 5 B:
- vytažené plachty: hlavní a přední plachta
- hlavní výklopná ploutev částečně spuštěna na 50 – 70 %
- zadní výklopné ploutve spuštěny, jedna nebo dvě podle bodu dosažení směrové stability
Silný vítr – od 6 do 7 B:
- vytažené plachty: hlavní plachta na 1. nebo 2. refu a přední plachta (trojúhelníková hlavní bouřková plachta může být použita místo hlavní vratiplachty na druhém refu)
- hlavní výklopná ploutev částečně spuštěna na 50 – 70 %
- zadní výklopné ploutve spuštěny, jedna nebo dvě podle bodu dosažení směrové stability

nebo:

- vytažené plachty: přední plachta
- příďová výklopná ploutev zcela spuštěna
- hlavní výklopná ploutev částečně spuštěna na 25-50%
- zadní výklopná ploutev vysunuta nebo spuštěna s ohledem na bod dosažení směrové stability
Bouřkový vítr – 8 B:
- vytažené plachty: přední plachta
- příďová výklopná ploutev zcela spuštěna
- hlavní výklopná ploutev částečně spuštěna na 25%
- zadní výklopná ploutev vzpřímena nebo spuštěna s ohledem na bod dosažení směrové stability

nebo:

- vytažené plachty: hlavní plachta v bouři na 1. refu (trojúhelníková - bez vratiplachty) a bouřková kosatka 3,5 m2
- hlavní výklopná ploutev částečně spuštěna na o 25-75% nebo zcela spuštěna
- zadní výklopná ploutev spuštěna, jedna nebo dvě, s ohledem na bod dosažení směrové stability
Bouřkový vítr – od 9 do 10 B:
- vytažené plachty: hlavní plachta v bouři na 2.refu a bouřková kosatka 3,5 m2
- hlavní výklopná ploutev částečně spuštěna na 50-75% nebo zcela spuštěna
- zadní výklopná ploutev spuštěna, jedna nebo dvě, s ohledem na bod dosažení směrové stability

nebo:

- vytažené plachty: bouřková kosatka 3,5 m²
- příďová výklopná ploutev zcela spuštěna
- hlavní výklopná ploutev částečně spuštěna na 25-50% nebo zcela vytažena
- zadní výklopná ploutev vysunuta nebo sklopena s ohledem na bod dosažení směrové/kurzové stability
Bouřkový vítr – přes 10 B:
- vytažené plachty: bouřková kosatka 1,5 m²
- příďová výklopná ploutev zcela spuštěna
- hlavní výklopná ploutev částečně spuštěna na 25-50% nebo zcela vytažena
- zadní výklopná ploutev vysunuta nebo spuštěna s ohledem na bod dosažení směrové stability
Odpadnutí z kurzu ostře proti větru na ostatní kurzy
Chceme-li odpadnout od návětrného kurzu, jak v silném tak slabém větru, na boční nebo zadoboční kurz, potřebujeme povolit hlavní plachtu a poté začít zvedat hlavní výklopnou ploutev, dokud nedosáhneme rovnováhy.
Pokud se jachta plaví ostře proti větru s genou a hlavní plachtou (nebo s genou, kosatkou a hlavní plachtou) se spuštěnou přední ploutví, odpadání musí začít spolu s povolováním hlavní plachty. Dalším krokem je zvednutí příďové ploutve, a pokud je to nutné, zvednutí hlavní ploutve odpovídajícím způsobem.
Při bouřkovém větru a při plavbě s přední plachtou a zcela spuštěnou příďovou ploutví musíme nejprve zvednout příďovou výklopnou ploutev a při odpadání povolovat přední plachtu. Pokud ještě nejsou záďové výklopné ploutve dostatečně spuštěny, musí být spuštěny do správné polohy. Ve výše uvedeném postupu by se mělo pokračovat, dokud nebude dosažena směrová stabilita (samořízení) na požadovaném kurzu – bočním nebo zadobočním.
Odpadnutí z kurzu ostře proti větru na zadní nebo zadoboční lze dosáhnout posunutím těžiště plachty dopředu povolením plachet a posunutím těžiště bočního odporu dozadu zdviháním příďové a hlavní ploutve a spuštěním zadních ploutví. U kurzů na zadobok může být také užitečné zdvihnout kormidlo.
Chceme-li nastavit jachtu na samořízení v kurzu po větru, příďová a hlavní ploutev musí být zcela nahoře a záďové ploutve musí být úplně spuštěny. Dalším krokem je dosažení plavby po větru pomocí kormidla. Nastavíme plachty do polohy "motýl". Pokud jachta nepluje dostatečně přesně po větru, musí být plocha závětrné plachty zmenšena a plocha návětrné plachty zvětšena. Při větru nad 4B udržuje jachta velmi dobře kurz s genou a kosatkou nastavenými na "motýla" s použitím teleskopických ráhen. Zdvižení kormidla může být pro zachování samořízení také užitečné.
Použití zadních výklopných ploutví v kurzu na zadní vítr.
Při kurzu na zadní vítr, poté, co jste stáhli všechny plachty a úplně spustili jednu ze zadních výklopných ploutví, jachta pluje přesně po větru. Drží se kurzu s velkou přesností a při větru od 25 do 30 uzlů dosáhne rychlosti 2,2-3 uzlů. Při plavbě v tomto kurzu v bouřkových podmínkách může být zapotřebí spustit druhou záďovou ploutev, aby se zajistila směrová stabilita.
Plavení bez plachet při kurzu po větru během velké bouře je možné až do doby, než jachta začne překračovat bezpečnou rychlost při sjíždění na vlně. To může skončit převrácením. Pokud k takové situaci dojde, je plachtění v tomto kurzu s rostoucí silou větru nebezpečné a nemožné. Na krátký stěh se musí vytáhnout nejmenší kosatka a při správném nastavení zadních výklopných ploutví by měl být kurz změněn na plně zadoboční. Vzdálenost mezi následujícími vlnami se zvýší. Úhel, pod kterým jachta sjíždí na vlně, se změní na bezpečnější.
Význam, použití a provoz příďové výklopné ploutve.
Pokud se plavba s bouřkovou kosatkou na zadobok stane nebezpečnou (zvýšenou silou větru), nebo když nebude možné plavit se při bouři po větru, řešením je změna techniky plavby v bouři - plachtění směrem na vítr s bouřkovou kosatkou a s použitím příďové výklopné ploutve.
Zapojení příďové výklopné ploutve udržuje příď blízko linie zdánlivého směru větru při pomalé rychlosti jachty. Pomalá rychlost při kurzu ostře proti větru zajišťuje jemnější práci jachty na vlně. Také zlepšuje podmínky posádky a snižuje celkové zatížení konstrukce jachty.
Samořízení při plavbě v bouři ostře proti větru může být dosaženo následujícím způsobem:
- použitím baby stěhu a posunutím vozíku otěže vpřed
- použitím bouřkové kosatky 3,5 m² nebo 1,5 m² přiměřeně k síle větru
- úplným spuštěním příďové výklopné ploutve
- částečným spuštěním hlavní výklopné ploutve - aby bylo zajištěno dostatečné působení proti odklonu od kurzu a současně i snížení náklonu jachty
- vysunutím zadní výklopné ploutve nebo jejím částečným spuštěním, dokud není dosaženo směrové stability

5. Přídavné prvky lanoví zvyšující schopnosti lodi HABER 800C4 při oceánské plavbě (obrázek 2).

Trojúhelníková hlavní bouřková plachta pro silný a velmi silný vítr - bez vratiráhna:
V případě dlouhotrvajících silných větrů může být hlavní gaflová plachta nahrazena trojúhelníkovou hlavní bouřkovou plachtou nataženou až k vrcholu stěžně. Plocha plachty je cca 10 m² a má 2 stupně refování.
Silnější lanoví:
Upevnění dalších spodních bočních stěhů a krátkých stěhů (připevněných na bocích zadní paluby na úrovni konce nástavby) výrazně zesílí stěžeň. Umožňuje také použití bouřkové kosatky o rozměrech 3,5 m² a 1,5 m². Kvůli velkým úhlům mezi bočními stěhy, stěhem a stěžnem jsou síly v lanoví relativně malé. Spodní boční stěhy a krátký stěh jsou použity při větru stupně 7B. Nízké těžiště plachty způsobuje menší náklon. Posunutím bouřkové kosatky směrem k zádi (na krátkém stěhu) a vykrojením spodního lemu je plachta méně vystavená poškození vlnami. To také pomáhá dosáhnout rovnováhy plachty při plavbě ostře proti větru s použitím pouze této plachty a při spuštěné příďové výklopné ploutvi.
Zadní stěhy:
Zadní stěhy představují dokonalý a částečně zapomenutý prvek lanoví. Na kutru verze HABER 800 sahají od vrcholu stěžně k bočním stranám u zadní stěny nástavby. Jsou utaženy kladkami pomocí navijáků. Kromě dodatečného držení stěžně ze zádi výrazně zlepšují práci předních plachet. Díky tahu návětrného zadního stěhu vykazuje obzvláště přední stěh o dost menší ohyb. To zlepšuje aerodynamiku předních plachet. Zvyšuje to i jejich tažnou sílu a umožňuje plavbu ostře proti větru.
Při silných bouřích při plavbě pouze s bouřkovou kosatkou by měly být oba zadní stěhy utaženy, což více zpevní i celé lanoví. Poskytne také větší bezpečnost posádce a chrání ji před pádem přes palubu.

6. Charakteristika stability lodi HABER 800.

Obrázek 3: Páka vyrovnávání.
Obrazek 3..jpg
Obrázek 4: Křivka pák vyrovnání - srovnání.
Obrazek 4..jpg
Test stability HABER 800C4 proti převrácení - zpětná síla 64 kg
HABER_800C4_8b.jpg
HABER_800C4_8c.jpg
HABER_800C4_8e.jpg
HABER_800C4_8d.jpg
Typická plachetnice s vnějším balastem má kladnou hodnotu vyrovnání ramen páky až do úhlu náklonu cca 130° - 140°. Při větších úhlech náklonu dosahuje páka vyrovnání poměrně vysokou zápornou hodnotu, dokonce až do 50% hodnoty maximálního kladného momentu vyrovnání a při 180° dosáhne nuly. Viz obrázky 3 a 4.
HABER 800 v podmínkách zatížení (5 osob na palubě) má kladný moment vyrovnání pod úhlem náklonu v rozsahu od 0° do 162°. Největší negativní vyrovnávací páka se dosahuje při 170° a rovná se 0,02m, což je nejvýše 6% maximální kladné páky vyrovnání.
HABER 800 v minimálním provozním stavu (1 osoba na palubě) má kladnou hodnotu páky vyrovnání pod úhlem náklonu v rozmezí od 0° do 180°. Křivky pák vyrovnání pro obě tyto situace jsou znázorněny na obrázku 5.
Rozdíl ve stabilitě mezi typickou plachetnicí s vnějším balastem a nízkou nástavbou a HABERem 800 (zvláště v úhlech náklonu nad 80°) je způsoben značně vysokou nástavbou „vstupující" do vody. Poměr délky k šířce je dalším prvkem, který má velký vliv na charakteristiky křivek pák vyrovnání (viz obrázek č. 4).
POZOR. Základní předpoklad: stabilita jachty, bez ohledu na to, zda jde o jachtu s vnitřním balastem nebo s balastem jako vnějším kýlem, splňuje požadavky klasifikačních společností. V obecném plachtařském žargonu je často používán výraz „nepřevrhnutelná jachta".
Obrázek 5: Křivka pák vyrovnání – HABER 800.
Obrazek 5..jpg

7. Porovnání vlastností HABERu 800C4 a typické plachetnice s vnějším balastem - závěry.

Plavba v slabém větru (0 – 2 B) – volba plachet:
HABER 800:

Plachty pro všechny kurzy v slabém větru:
- velká hlavní plachta s plochou okolo 21m²
- přední plachta s plochou okolo 12m²
- genoa na rolfoku pro slabý vítr na předním stěhu – plocha okolo16m²
- verze gaflové šalupy
- genoa na rolfoku pro velmi slabý vítr na předním stěhu – plocha okolo 22m²
- verze gaflového kutru

Při plném využití velké genoy je velmi užitečné teleskopické ráhno. Teleskopická ráhna výrazně zlepšují účinnost předních plachet při kurzech po větru a všech plných kurzech. Plachty jsou odolné
a snadno se používají.

Typická jachta s vnějším balastem:

- Hlavní plachta a velká genoa jsou použity při plavbě ostře proti větru.
- Genakry a spinakry jsou použity při plavbě bokem na vítr až po vítr v zádech.
- Plachty mají poměrně složité vybavení. Posádka musí být schopná je obsluhovat.
Plavba při mírném větru (3 – 5 B) – volba plachet:
HABER 800:

Plachty při kurzech ostře proti větru v mírném větru:
- celá hlavní plachta nebo hlavní plachta na prvním refu - plocha okolo 16-17m²
- genoa nebo přední plachta na stěhu – plocha okolo 12m²

Plachty pro plné kurzy v mírném větru:
- hlavní plachta 21m²
- velká genoa na předním stěhu o ploše 16 nebo 22m²


Typická jachta s vnějším balastem:

Plachty při kurzech ostře proti větru v mírném větru:
- hlavní plachta, střední genoa nebo přední plachta

Plachty pro kurzy po větru v mírném větru:
- hlavní plachta a střední genakr nebo spinakr
Plavba v silném větru (6 – 7 B) – volba plachet:
HABER 800:

Plachty pro kurzy ostře proti větru v silném větru:
- hlavní plachta srolovaná na 1. nebo 2. refu (cca 15,5m² nebo 12m² ) a přední plachta nebo pouze přední plachta
- gaflová hlavní plachta, která může být v případě dlouhotrvajících silných větrů nahrazena trojúhelníkovou hlavní plachtou sahající na vrchol stěžně. Rozloha cca 10m², 2 refy.

Plachty pro kurzy po větru v silném větru:
- plná hlavní plachta nebo hlavní plachta na prvním refu a přední plachta


Typická jachta s vnějším balastem:

Plachty pro kurzy ostře proti větru v silném větru:
- hlavní plachta srolovaná na 1. nebo 2. refu a přední plachta

Plachty pro kurzy po větru v silném větru:
- plná hlavní plachta nebo hlavní plachta na 1. refu a malá genoa nebo přední plachta
Plavba ve velmi silném větru (od 8 B výš) – volba plachet:
Plavba ostře proti větru ve velmi silném větru:
HABER 800:

Poté, co spustíme příďovou výklopnou ploutev, je plavba ostře proti větru možná pouze s přední plachtou zvolenou s ohledem na sílu větru - přední plachtou nebo bouřkovou kosatkou.
Příďová výklopná ploutev pomáhá udržovat příď blízko linie větru. Jachta neodpadá a kormidelník nemusí ostřit.


Typická jachta s vnějším balastem:

Kvůli stálé pozici bočního těžiště odporu (pevný kýl) je nutné použít zrefovanou hlavní plachtu nebo bouřkovou plachtu na stěžni a přední bouřkovou plachtu, aby bylo možné udržet kurz ostře proti větru.

Problém nastává v okamžiku, kdy už nemůžeme mít nejmenší přední bouřkovou plachtu nebo bouřkovou plachtu na stěžni nebo bouřkovou hlavní plachtu srolovanou na posledním refu. Jsme nuceni učinit rozhodnutí, kterou z plachet použít. Pouze s bouřkovou plachtou na stěžni nemá jachta dostatek síly, je zvedána a těžko dosahuje výšky. Pouze s kosatkou nebo bouřkovou přední plachtou je velmi těžké (a dlouhodobě v podstatě nemožné) udržet příď tradiční plachetnice blízko dráhy větru.

Abychom mohli projet mezi hřebeny vln, musíme řídit manuálně. Pokud kormidelník nenajde mezi hřebeny vln cestu, jachta při průjezdu vlnou zpomalí. Po dvou nebo třech proplutích vlnou v krátkém čase jachta ztrácí rychlost (a řídící vlastnosti) a dostává se do pozice bokem k vlně (velmi nebezpečná pozice – náraz vlny může jachtu převrátit).

Pro vyostření po odpadnutí je nutná pomoc kormidelníka. Když je jachta v pozici bokem k vlně, rychlost je tak malá, že vyostření je možné pouze po povolení přední plachty a zrychlení jachty. Jen pak je možné vyostřit jachtu a vytáhnout přední plachtu.

Provádění těchto manévrů v bouřkových podmínkách je pro posádku velkou zátěží. Pokud se taková situace opakuje, posádka velmi rychle ztrácí energii. Pokud je jachta tlačena větrem k pobřeží, může být situace kritická.
Plavba po větru ve velmi silném větru (při plavbě po větru a zadobočním větru):
HABER 800:

HABER 800C4 má jedinečnou schopnost plout po větru s neuvěřitelnou přesností tím, že drží kurz díky spuštěné zadní ploutvi a bez plachet. Ve větru o síle 30 uzlů dosahuje jachta rychlosti 2,2-3 uzlů s odchylkou od kurzu nepřesahující 5°. Je také možné vytáhnout správně zvolenou bouřkovou přední plachtu a plachtu na zadoboční vítr. Díky této schopnosti má jachta skvělé vlastnosti při plavbě po větru za bouřky, kdy zároveň zajišťuje pohodlí i bezpečnost.


Typická plachetnice s vnějším balastem:

Pro tento typ jachty je to velmi obtížný a nebezpečný kurz. Udržet jachtu bezpečně na kurzu po větru je velmi těžké. Kormidelník musí být celou dobu vysoce soustředěný. Velmi snadno dochází k efektu náhlého vybočení, který znamená hrozbu „převrácení“ v momentě, kdy se jachta dostane více proti větru. Hrozí také vážné poškození lodě. Tato situace je detailně popsána v první části této studie.
Další důležité vlastnosti:
Hrozba ztráty stěžně během převržení nebo dojde-li k převrácení vlnou:
HABER 800:

Hrozba je minimální díky nízkému stěžni a velmi jednoduchému a nekomplikovanému lanoví (bez sálingů). Je tomu tak i díky využití gaflového lanoví typu huari. Důležitou vlastností je velká plocha hlavní plachty s poměrně nízkým stěžněm. Použijeme-li přídavné nízké vanty, krátký stěh a zadní stěhy, zvýšíme schopnost lanoví zachovat dobrý stav i po převrácení. Navíc může být bouřková kosatka o rozloze 3,5 nebo 1,5m² upevněná na krátký stěh pro plavbu v bouřkových podmínkách.


Typická jachta s vnějším balastem:

Značná hrozba vážného poškození lanoví.
Schopnost návratu z převrácení o 180° (stěžněm dolů):
HABER 800:

Jedinečná vlastnost stability typu HABER. HABER 800 i HABER 660 se ihned napřímí ze 180° do pozice kýlem dolů.


Typická plachetnice s vnějším balastem:

Typické široké jachty s rovnou palubou a pevným vnějším balastem ztrácejí kladný moment vyrovnání v náklonech 130° - 140°. To znamená, že pokud je jachta převrácena vlnou (situace popsané v části 1 a 6 této studie), jachta se z tohoto náklonu nevzpřímí. Taková situace na moři není pouze hypotetická. Stalo se to již mnoha jachtám. Podle analýzy vypracované univerzitou v Southamptonu může být jachta v pozici bokem k vlně převrácena vlnou, jejíž výška se rovná 30% délky vodorysky této jachty.
Možnost samořízení:
HABER 800:

Jachta HABER 800C4 má samořídící schopnost od kurzu ostře proti větru, přes bokem na vítr a zadobok až k plavbě po větru. Je zapotřebí správná volba a nastavení plachet, stejně jako nastavení výklopných ploutví s ohledem na daný kurz. Jachta drží kurz ve vztahu k větru a v případě jakékoli změny směru větru jej následuje. Okamžitě rozpoznává sebemenší změny směru větru. Jachta dosahuje zrychlení zhruba o 0,5 do 0,8 uzlů v porovnání s ručním řízením. Funguje také mnohem lépe na vlně. Rozdíl ve kvalitě práce lodě může být znát ve všech kurzech a je obzvláště působivý při plavbě proti větru a proti vlnám.
Tento systém dosažení samořízení funguje dobře ve slabém, středním, silném a velmi silném větru - doslova neexistuje žádné omezení vzhledem k síle větru. Kromě menší svalové námahy nutné k nastavení výklopných ploutví proces nevyžaduje žádnou další vynaloženou energii. Jachta má jedinečnou schopnost plavby po větru se spuštěnou zadní výklopnou ploutví a bez plachet, zatímco drží kurz s fantastickou přesností.
Je dobré mít poplašné zařízení poskytující informace o odklonu jachty ze zeměpisného kurzu přesahujícího předpokládané normální změny, které vycházejí ze změny směru větru nebo jeho síly – kurzové varování.


Typická plachetnice s vnějším balastem:

Občas se na některých kurzech dosáhne směrové stability, ale obvykle je nutné využít speciálních elektronických řídících zařízení a elektrických nebo větrných přístrojů, které kurz automaticky aktualizují. V případě elektrických a elektronických zařízení je zásadní závislost na elektrické energii. Správné fungování dobíjení takových zařízení je zvláště v bouřkových podmínkách problémem. V případě využívání elektrických autopilotů je právě pro ně zapotřebí v drsnějších podmínkách nejvíce energie. Je tu také problém kvality autopilotního řízení na nepravidelných vlnách.
Podmínky posádky při plavbě:
HABER 800:

Jednou z výhod samořízení je, že v silném a velmi silném větru se jachta poměrně snadno ovládá a proto nezpůsobuje zvýšenou únavu celé posádky. Umožňuje také dlouhé plavby v případě, že je na palubě pouze jedna zkušená osoba, která umí řídit jachtu – ostatní členové posádky se mohou omezit na pomoc při plavbě a další činnosti na palubě. Samořízení ve značné míře zlepšuje bezpečnost jachty a posádky, obzvláště v bouřkových podmínkách při všech kurzech.


Typická plachetnice s vnějším balastem:

Vyžaduje se náročnější práce posádky nebo použití automatických řídících zařízení. V situacích způsobených vlivem silného nebo velmi silného větru nebudou automatická řídící zařízená schopna ovládat loď a bude nutné využít síly posádky, což znamená, že její členové musí být po celou dobu přítomní a zapojení do činnosti na palubě. Taková situace vyžaduje aktivitu většího počtu dobře vyškolených osob. Zátěž těchto osob spojená s udržováním kurzu a obsluhou plachet vede k rychlému vyčerpání posádky a snižuje její výkonnost. Důsledkem toho může být ohrožena bezpečnost.
Plavba v mělkých vodách:
HABER 800:

Díky poměrně malému ponoru může jachta plout v mělkých vodách, kanálech a řekách. Minimální hloubka vody pro HABER 800 v designové kategorii C a B je 0,7m. HABER v designové kategorii A potřebuje hloubku 0,75m nebo cca 1,1m v závislosti na typu balastu.


Typická plachetnice s vnějším balastem:

Schopnost lodě s pevným kýlem plavit se v mělkých vodách s větší hloubkou nežli je ponor kýlu je omezená. Pro jachtu s délkou podobnou délce HABERu 800 to obvykle znamená 1,7m.
Viditelnost z kabiny (zevnitř):
HABER 800:

Výborná viditelnost do všech směrů bez nutnosti otevření schodové šachty nebo vyjití ven.


Typická plachetnice s vnějším balastem:

Obvykle bez viditelnosti dopředu, s omezenou boční viditelností, opravdu dobrá viditelnost na záď skrz schodovou šachtu.
Podmínky v kokpitu a na palubě:
HABER 800:

Velmi pevná, glazovaná a vysoká nástavba přirozeně chrání posádku před větrem a deštěm. Při plavbě proti větru je kokpit velmi tichý bez ohledu na sílu větru. Dlouhá střecha nástavby zajišťuje suchý interiér i během dlouhotrvajícího deště.
Paluba jachty situována nízko vzhledem k výšce vody zajišťuje, že pohyb osob na palubě během naklánění jachty ze strany na stranu probíhá na malém poloměru a snižuje těžiště. Díky vysoké nástavbě je vždy na dosah zábradlí připevněné ke střeše, díky němuž se může pohodlně projít po palubním ochozu ke stěžni. Spolu s pevným bouřkovým zábradlím poskytuje velmi dobré bezpečnostní podmínky pro ty, kteří na palubě pracují.


Typická plachetnice s vnějším balastem:

Nástavba typická pro takovou jachtu neposkytuje pro osoby pohybující se na palubě pocit bezpečí. Aby byla posádka chráněna před větrem a sprškami vody, instalují se plátěné ochranné potahy s plastovými okny (sprayhood). Takové ochranné potahy však nemohou ustát náročné podmínky a často se sundávají.
Na jachtě velikosti jako HABER 800 je paluba položena výš díky vysokým bokům, což zvyšuje těžiště jachty a osob na palubě. Lidé pohybující se na palubě jsou dál od centra osy kývání jachty a pohybují se po větším poloměru. Pohodlí a bezpečí na palubě není příliš velké – je nutné použít velmi dobré prostředky osobní bezpečnosti.
Hrozby rezonance v podélném kolébání jachty na vlně:
HABER 800:

Hrozba není velká, objevuje se pouze při plavbě ostře proti větru v silném větru v mělkých vodách. V takové situaci stačí odpadnout o cca 10-15 stupňů od nejvyššího možného vyostření. Přílišné kolébání se okamžitě uklidní.


Typická plachetnice s vnějším balastem:

Tento jev se objevuje velmi často. Způsobuje kyvadlový efekt způsobený nízko položeným balastem a pohybem jachty na vlně. Když se jachta dostane do rezonance s podélným nakláněním, ztrácí hodně energie. Její rychlost se sníží a schopnost plachtit v kurzu ostře proti větru je také menší. Má velký vliv na únavu posádky.
Převoz, zazimování, údržba během stání na souši:
HABER 800:

Lze jej snadno převézt po silnici na jednoduchém lodním vleku. V krátkém čase je možné navštívit vzdálená místa. Je možné jachtu pohodlně táhnout také terénním autem pro dvě osoby. Pro zazimování na souši zajišťuje komfort jednoduché podepření – kompaktní konstrukce bez vysokých vzpěr. Vzpěry lze během léta snadno uskladnit. Na palubu je snadný přístup – je umístěna 1,4m nad zemí.


Typická plachetnice s vnějším balastem:

Těžko se přepravuje po silnici. Je nutné pořídit nákladný lodní vlek nebo se musí zajistit nákladná zvláštní doprava. Složité je i podpírání - konstrukce je prostorná a má vysoké vzpěry, které během léta zabírají mnoho místa. Přístup na palubu je znesnadněn tím, že je umístěna 2,5m nad zemí.
Plavební způsobilost:
HABER 800:

Robustní konstrukce pro plavební způsobilost, velmi dobře ovladatelná posádkou. Jedna osoba stačí na plavbu v jakýchkoli podmínkách.
Vlastnosti, které k tomu přispívají, jsou:
- schopnost plavby v kurzu ostře proti větru a po větru v jakýchkoli podmínkách, které lze zažít během plavby na volném moři,
- snadné ovládání při plavbě na volném moři a snadné manévrování v přístavu díky malé velikosti jachty,
- užití huari gaflu: velké hlavní plachty pro slabý vítr, malé a nízké bouřkové hlavní plachty, krátkého stěžně,
- rozdělení plachet pohodlné na užívání, snadno ovladatelné bouřkové plachty a velká genoa na rolfoku na čeleni namísto spinakru,
- vzhledem k velikosti se jedná o jachtu se středním až velkým výtlakem – nereaguje náhle na rozbouřené moře,
- možnost vybavení jachty s ohledem na předpokládané podmínky plavby.


Typická plachetnice s vnějším balastem:

Program plachetních závodů má na konstrukci první skupiny moderních jachet s vnějším balastem velký vliv. Mnoho „rychlých strojů“ neobstálo a bylo zničeno během závodění v náročných podmínkách. Události provázející závody Fastnet v roce 1979 a Sydney-Hobart v roce 1998 by mohly sloužit jako příklad. Mnoho z nich bylo posádkou opuštěno – v těžkých podmínkách bylo nemožné je řídit. Díky lehké konstrukci a z toho vyplývající silné reakci na vlny se podmínky posádky zhoršují.

Druhou skupinu – nejpočetnější - tvoří většinou jachty vyráběné pro účely pronajímání. Nejžádanějším prvkem je maximální kapacita osob a nízká cena výroby. Jen vzácně se jedná o plavebně způsobilé jachty. Zvládají těžké podmínky podobně jako jachty z první skupiny.

Třetí skupinou jsou jachty, jejichž výroba je založena na zkušenostech generací lodních stavařů, např. Nauticat, Sirius; nebo na starých vzorech, např. Colin Archer. Je to nejmenší skupina. Většinou jde o jachty s velkým výtlakem a hlubokým ponorem.
Obrázek 6: Ovlivnění těžiště oplachtění správným výběrem plachet ...
333.jpg
​Obrázek 7: Ovlivnění těžiště trupu správnou volbou vyklopení nebo vytažení výklopných ploutví ....
222.jpg
Obrázek 8: Příklady dosažení systému samořízeni, díky správnemu uspořádání těžiště trupu k těžišti oplachtení za daného kurzu ...
111.jpg
Po téměř osmnácti měsících testování prvních tří HABERů 800C4 je teď HABER 800C4 třetím typem, který dosáhl vlastností samořídící plachetnice.
Testování znamenalo neuvěřitelné dobrodružství. V té době jsem měl příležitost provést na jachtách testy pro časopisy o plachtění a vyškolit naše klienty a prodejce. Všichni, včetně Haralda Schwarzlose z německého časopisu Yacht, Martina Kopáče (nejzkušenějšího majitele HABERu 800C4) nebo Jerzyho Rakowicze (polského jednorukého jachtaře) tvrdí, že pouze na této jachtě poskytuje plachtění úplný obrázek o tom, jak funguje. Je těžké si to představit – skutečnost totiž představy zcela předčí.
Janusz KONKOL
Janusz Konkol představuje jachtu Haber 800 se systémem C4 (4 nezávisle ovládané sklopné ploutve), pomocí kterého můžete získat plnou stabilitu kurzu na všech kurzech a ve všech plavebních podmínkách. (PL-TV)
POL TV - System C4.jpg

Iława 2012.11.11.

Po vydání této práce bylo vyrobeno více než dvacet HABERů 800C4 a také byly navrženy a vyrobeny tři nové typy jachet s C4 samořídícím systémem – HABER 660C4, HABER 32C4 a HABER 34C4.
Ve všech případech systém C4 pracuje velmi dobře a potvrzuje svou užitečnost. Se stálým větrem bez ohledu na jeho sílu, ať střední nebo velkou, funguje systém dokonale.
haber-28.jpg

Kontaktujte nás / Contact us

SÍDLO a IČ

EMAIL a TELEFON

BANKA

BGMF Solution, s.r.o.
Václava Trojana 1504/10
Uhříněves, 104 00 Praha
IČO: 04105613
DIČ: CZ04105613
haberyachts@bgmfsolution.com
+420 252 548 186
www.bgmfsolution.com
www.haberyachts.cz
www.haberyachts.sk
Fio banka, a.s., 2401481780 / 2010
IBAN: CZ4220100000002401481780
BIC: FIOBCZPPXXX
Úhrady za lodě HABER YACHTS
přijímáme pouze na náš EURO účet.

Napište nám / Write us

LOGO ZR blue light.jpg
LOGO FT blue light.jpg
Team 4 blue.jpg
torqeedo-logo.png

svět elektromotorů

Name
Email
Comment
Or visit this link or this one